Soubor „AGFl_AV.22.1010.mp4“
| Název souboru ve složce | AGFl_AV.22.1010.mp4 |
|---|---|
| Folder name | |
| Zdroje | KZ-Gedenkstätte Flossenbürg Signatur: AGFl AV.22.1010 |
| Velikost souboru | 231.8 MB |
| Velikost | 640px × 480px |
| Náhled | |
| Reference | |
| Délka | 00:34:46 |
| Poměr velikosti | 4:3 |
Vytvořeno 20.08.2014 08:40:18
Poslední změna 02.01.2023 14:20:15
Titulky souboru „AGFl_AV.22.1010.mp4“
| 00:00:00 | CM: Můžeme. |
| 00:00:02 | IV: Pane Buriane, popište nám prosím situaci jaká byla v samém závěru války v táboře Flossenbürg |
| 00:00:09 | těsně než jste nastoupil na pochod smrti! |
| 00:00:12 | EB: No [odkašlává si], v té době před odchodem samotným skončila práce venku. |
| 00:00:21 | Zůstali jsme v táboře a... a jako uzavření. |
| 00:00:29 | Jednoho dne zmizeli stráže vůbec |
| 00:00:32 | a nikdo nevěděl, kde jsou. |
| 00:00:36 | Domnívali jsme se, že zdrhli. |
| 00:00:39 | No a tak jsme klidně čekali prostě, |
| 00:00:42 | kdo si pro nás přijde, ale stráže se pak vrátili. |
| 00:00:51 | Nevím, jestli po jednom nebo po dvou dnech. |
| 00:00:55 | No, vysedávali jsme na těch kamenech tam před baráky a na skále a opalovali se. |
| 00:01:03 | Pak najedenkrát došlo k rychlému nástupu |
| 00:01:08 | a odešel první transport. |
| 00:01:11 | To bylo nějak před polednem. |
| 00:01:15 | A druhého dne došlo na nás. |
| 00:01:20 | Každý dostal hrst ječm.., eh... žita, |
| 00:01:26 | hrst žita do kapsy a to mu mělo stačit na bůhví jak dlouho, jako potrava. |
| 00:01:37 | A víc jsme nic jiného neměli. |
| 00:01:42 | No, hned od samotného baráku, od samotného bloku, |
| 00:01:49 | jsme se eh... po schodech dostali dolů, |
| 00:01:55 | kde už se řadili za sebou, kde se transport řadil. |
| 00:02:01 | No a my jsme samozřejmé byli poslední, jako blok. |
| 00:02:10 | Ten transport měl zřejmě nějakých šest tisíc lidí. |
| 00:02:19 | Za námi šla esesácká parta s kulometem a s vlčáky |
| 00:02:31 | a po stranách nějaká ta verbež, Ukrajinci, Vlasovci, jo, |
| 00:02:39 | kteří tábor hlídali a také, jak jsem říkal, i někteří ti kápové, |
| 00:02:49 | kterých Němci oblíkli do německých černých vojenských obleků. |
| 00:02:59 | První noc přišla, přišel déšť. |
| 00:03:08 | To trvalo takové, druhý ještě, i druhou noc. |
| 00:03:16 | A to už jsme byli unavení. |
| 00:03:19 | Bez odpočinku dvě noci a den bylo hrůzné. |
| 00:03:25 | A třetí den konečně večer jsme zastavili kdesi na takové jako pasece, |
| 00:03:36 | kde byl močál. |
| 00:03:39 | A na tom močále nás zahnali k té pasece doprava. |
| 00:03:49 | Tam byly keříky tak hm do těch dvou, tří metrů, výš ne, |
| 00:03:57 | takový porost, že? |
| 00:04:01 | No a tam jsme měli ležet v tuhlenstom, v té mokré trávě, v těch loužích. |
| 00:04:09 | Pochopitelně, když jste si lehla, no tak zespodu šlo nejenom chlad, ale i voda. |
| 00:04:18 | Ale už cestou, poněvadž jsme byli v pětiřadech, |
| 00:04:23 | už cestou se ke mně jako přidal eh... doktor, že, Slezák, |
| 00:04:34 | který byl nějakým redaktorem hm... českých novin, |
| 00:04:40 | Českého slova nebo něco takovýho. |
| 00:04:44 | A ten říkal: „No, hele, no jak jsem slyšel nebo co, |
| 00:04:50 | ty jseš eh... z armády zahraniční a tomu rozumíš, co kdybysme zdrhli?“ |
| 00:04:59 | No, já jsem povídal: „Jo, to by, snadno se to řekne, jo, |
| 00:05:04 | ale horší je to pro věc.., provést. |
| 00:05:07 | Proveditelný to bude až tehdy, až se to nějak ustálí, |
| 00:05:13 | až dojde k nějakýmu klidu. |
| 00:05:15 | Ale dokud budeme v pohybu, tak s tím nepočítej, |
| 00:05:19 | protože jednak dožene tě pes nebo kulka, jo? |
| 00:05:25 | A kolem, jak vidíš, ty eh... Ukrajinci, ty Vlasovci, |
| 00:05:31 | ty jsou zrovna tak nemilosrdní jako Němci, jo? |
| 00:05:36 | Tak s tim nemůžeme počítat.“ |
| 00:05:39 | A tady na tej bažince jsme se sešli |
| 00:05:46 | jako nebo vlastně jsme byli, spolu jsme tam ulehli. |
| 00:05:51 | A jsem mu říkal: „Tak hele, jediný tady je to možný, ale já půjdu první. |
| 00:05:58 | Kdyby jsi slyšel střelbu a stalo se něco, |
| 00:06:03 | nebo výkřik nebo něco, nepouštěj se, jo?“ |
| 00:06:10 | A tak jsme se rozešli. |
| 00:06:12 | A já jsem se s tím křovím opravdu prošťoural. |
| 00:06:18 | Je dost.. nedaleko střílel některý z těch, kteří nás vedli, jo? |
| 00:06:30 | Ať už to byl eh... kápo a nebo ten Vlasovec, nevím. |
| 00:06:39 | A já jsem využil toho místa. |
| 00:06:42 | Z druhé strany jsem také slyšel. |
| 00:06:45 | Věděl jsem, že tam je mezitím určitá mezera |
| 00:06:49 | a že jedině touto mezerou bych mohl prostě proniknout. |
| 00:06:55 | A tak jsem se jako proplížil. |
| 00:06:58 | Musel jsem dávat samozřejmě také pozor, protože oni byli mobilizováni také eh... v dědinách lidé, |
| 00:07:09 | aby jako dávali pozor, že tam jde transport, jo, |
| 00:07:14 | a aby lidi pochytali anebo je, znemožnili jim prostě útěk, |
| 00:07:20 | kdyby se to stalo. |
| 00:07:22 | Tam na to se muselo dávat pozor [odkašlává si]. |
| 00:07:26 | A mně se vám to nějak tak, ani nevím jak, podařilo. |
| 00:07:32 | Tam byla tráva, i když byla poměrně vysoká, asi taková, jo. |
| 00:07:38 | A plížením já jsem šel jak had, |
| 00:07:41 | a dost pěknej kousek. |
| 00:07:45 | Když jsem, když to křoví skončilo a ta travina jak tam byla za ním, |
| 00:07:50 | no to bylo, nechci tvrdit, ale nějakejch 60 metrů. |
| 00:07:57 | To nebylo málo na to. |
| 00:08:01 | A já jsem musel dycky prostě po kousku vod toho křoví rychle se dostat dál |
| 00:08:08 | a potom po kousku dycky klouzat dopředu. |
| 00:08:11 | A mně se to tedy opravdu podařilo. |
| 00:08:14 | A jakmile jsem se dostal už až k polím, jo, |
| 00:08:18 | tak už tam byly prostě stromy, byly tam už eee i ty keře |
| 00:08:23 | a bylo tam různej, eh... různý krytí. |
| 00:08:26 | Tak jsem moh kolem sledovat tu silnici, |
| 00:08:31 | po které ten transport šel. |
| 00:08:36 | Cestou náhodile jsem nepotkal nic. |
| 00:08:42 | Akorát jsem slyšel střelbu za sebou z míst, kde ležel ten transport. |
| 00:08:51 | S doktorem Husákem jsem, eh... s doktorem eh... |
| 00:08:59 | IV: Slezákem. |
| 00:09:00 | EB: Slezákem už jsem se nikdy nepotkal. |
| 00:09:04 | A byla už tu jako, jednou jsem viděl, myslím, že v novinách, |
| 00:09:10 | Osvobození nebo někde, se někdo po něm ptal, |
| 00:09:14 | ale já jsem se neozýval. |
| 00:09:16 | Neozýval jsem se už proto, protože jsem nechtěl dělat větší bolest lidem, jo, |
| 00:09:23 | který ztratili člověka. |
| 00:09:26 | Dyť já jsem byl případem. |
| 00:09:29 | Ptal.., ptali jste se mě, jestli jsem byl eh... účastníkem nějakých tuhlenstěch poprav anebo co. |
| 00:09:41 | Podívejte se, z Weidenu na pětku blok přišel vězeň, Čech. |
| 00:09:51 | Byl od Kutné Hory, přesně nevím z které z dědiny, jo? |
| 00:09:57 | A.., Karel, ale teďka momentálně nevím, |
| 00:10:05 | a ten, ten prostě byl řezník. |
| 00:10:12 | Někde tam byl zaměstnán. |
| 00:10:15 | A on dával prostě dycky kousek nějakého toho masa nebo salámu, já nevím co. |
| 00:10:26 | Podporoval naše lidi tam, kteří tam taky pracovali. |
| 00:10:33 | No a co ho to stálo? |
| 00:10:39 | Dostal se do kriminálu, chytili ho Němci, |
| 00:10:42 | dostal se do kriminálu a odsuď přišel k nám do Flossenburgu. |
| 00:10:46 | Byl to statný, pěkný člověk. |
| 00:10:50 | A najedenkrát začal chřadnout, jo, |
| 00:10:55 | a já byl svědkem s.., když chtěl stále jenom vodu, vodu, vodu. |
| 00:11:01 | A já s Frantou Stočesem jsme zrovna stáli proti dveřím, |
| 00:11:06 | kde byla koupelna a kde byla i latrína, |
| 00:11:10 | to znamená i, kámen jenom, díra vodevřená a tak, |
| 00:11:15 | kde esesák Karlovu hlavu našlapal přímo do tý díry, jo? |
| 00:11:24 | Eh... [odkašlává si] Karel Jansa. |
| 00:11:29 | A tak už jsme se s takovými případy prostě nikdy nechtěli setkávat. |
| 00:11:37 | No, transport, byl jsem strašně unavenej. |
| 00:11:43 | To víte, my jsme ten, to zrno, těch pár zrníček žita, |
| 00:11:49 | hm to nemohlo vystačit, nedalo to žádnou prostě výživu. |
| 00:11:57 | A já jsem potom, když jsem se dostal už hezkej kus od místa, |
| 00:12:04 | našel jsem tam nějakou chaloupku. |
| 00:12:08 | U.. sice při silnici, jako trošku stranou, ale ne daleko [odkašlává si]. |
| 00:12:17 | A viděl jsem, že to jsou chudý lidé. |
| 00:12:21 | Tak jsem tam zaklepal a proti mě vyšel Němec. |
| 00:12:28 | Neměl nohu, jo, měl prostě dřevěnou, jo, a hůl, jo? |
| 00:12:35 | No a tedy prosil jsem ho o chleba, ne? |
| 00:12:41 | A řek jsem mu taky, ne, že jsem z toho z transportu, |
| 00:12:45 | že jsem zajatec, jo, a že jsem z transportu unikl. |
| 00:12:55 | A věřte tomu, ten Němec eh... Herr Schiedermeier, |
| 00:13:00 | pan Schiedermeier mě eee skutečně dal najíst. |
| 00:13:09 | No ne, ale jeho dcerka. |
| 00:13:10 | Zavolal dcerku Linu a dali mě najíst. |
| 00:13:16 | Nějakou bramboračku nebo něco. |
| 00:13:19 | A schovali mě tam na pár dní. |
| 00:13:22 | Asi tři dni jsem byl u nich, dva nebo tři dni. |
| 00:13:26 | Takže mám ještě čtvrtého května od nich, jo, |
| 00:13:31 | eh.. na rozloučení prostě kartu. |
| 00:13:37 | Já bych tam možná i byl zůstal |
| 00:13:41 | a to děvče si tehdy vzal. |
| 00:13:44 | Já neměl, nevěděl jsem, neměl jsem kam jít. |
| 00:13:47 | To byla, to byla strašná doba pro mě. |
| 00:13:52 | Ale ona mě odvedla jednak ke svým příbuzným |
| 00:13:57 | a potom najedenkrát mě zavedla eh... na nějakej úřad, |
| 00:14:02 | asi pravdopod.. pravděpodobně k bürgermeisterovi [starosta]. |
| 00:14:06 | A já tam dole seděl a ona šla nahoru do toho poschodí |
| 00:14:12 | a za chvíli při.. přiš.. eh... přichvátal nějakej chlap - a esesák. |
| 00:14:21 | A to víte, se mnou to otřáslo, jo? |
| 00:14:24 | A už jsem, šel jsem s ní, s tou Linou jako domů. |
| 00:14:34 | Rozloučil jsem se s nima, poděkoval jsem jim |
| 00:14:39 | a koukal jsem honem rychle mazat domů. |
| 00:14:45 | No a dostal jsem se do Chamu. |
| 00:14:48 | A tam nějak mě za.., tam Američané jeli a ty mě za kousek svezli nahoru. |
| 00:14:57 | A tamhle za Černou řekou, jo, |
| 00:15:03 | s.. na hranicích oni měli u německé, tam srá.. strážnice měli Američané svůj tábor, ne? |
| 00:15:14 | No a tam, když jsem šel, tak mě kontrolovali. |
| 00:15:18 | Já jsem jim řek: „Já jdu z Německa a jdu hm, jdu domů.“ Jo? |
| 00:15:26 | A oni mně říkali: „Ale tam jsou ještě werwolfové!“ Jo? |
| 00:15:30 | Přišel tlumočník, jako jejich, a francouzsky, |
| 00:15:35 | poněvadž já jsem v tu dobu ještě dobře mluvil francouzsky. |
| 00:15:38 | Dneska už taky něco zapomínám, no. |
| 00:15:41 | On a beaucoup de temps, no. |
| 00:15:43 | A tak jsem s ním pohovořil a oni mi říkali: |
| 00:15:52 | „Ale tam jsou werwolfové, pozor na to!“ Jo? |
| 00:15:55 | Já jsem mávnul rukou a já jsem říkal: „Ale, co tam. |
| 00:16:00 | J‘ai m‘en fiche, pas mal.” |
| 00:16:02 | A tak jsem šel. |
| 00:16:05 | A když už jsem kus ušel, tak na mě Američané volají. |
| 00:16:10 | A já jsem se teda ohlíd [smějě se]. |
| 00:16:11 | A voni mě vám dali překrásný kolo, |
| 00:16:16 | ale vopravdu překrásný kolo. |
| 00:16:19 | A já jsem ale, ještě jsem si říkal: |
| 00:16:22 | „No a co já s tím kolem? |
| 00:16:23 | Vždyť já musím tady do kopce jít!“ Ne? |
| 00:16:27 | Ale byl jsem nakonec rád a tak jsem šel. |
| 00:16:30 | Cigarety jsem dostal a já nevím co. |
| 00:16:33 | No a přišel jsem k Baarovu pomníku nad Klenčím tam, že? |
| 00:16:40 | No, pomník tam nebyl. |
| 00:16:42 | Tam byly, tam byly jenom nějaký části nebo něco. |
| 00:16:47 | To bylo zbouráno a bylo to použito na eee výstavbu myslím, že mlékárny někde v Drá.. v Drážďanech, jo? |
| 00:16:55 | No a vodsuď jsem sešel do Klenčí. |
| 00:17:02 | A tam ešte, tam stál eště takovej baráček a naproti byla továrna, |
| 00:17:09 | kde vyráběli nějakou hm keramiku něco. |
| 00:17:15 | A já jsem tam, tam ještě, naproti té fabrice u toho baráčku, |
| 00:17:23 | co to bylo zač nevím, tam eště stál wermachťák, |
| 00:17:27 | dědek starej s flintou. |
| 00:17:30 | Já když jsem ho viděl [směje se], to víte, tak jsem se, oklikou jsem se, jsem ho objížděl. |
| 00:17:38 | A tam jsem zastavil v jednom baráčku |
| 00:17:42 | a poprosil jsem jich o vodu. |
| 00:17:46 | A tak voni se mě ptali co a jak, no já jim říkám: |
| 00:17:49 | „Podívejte se, já utíkám z reichu, jo, |
| 00:17:53 | a už jsem hladnej a eh... sotva vleču nohy.“ |
| 00:17:58 | Tak oni mně dali najíst, najíst. |
| 00:18:04 | Dala mi polévku nějakou, jo, no a krajíc chleba. |
| 00:18:10 | A odsud těma serpentinama jsem hnal dolů. |
| 00:18:13 | Ale já vám přišel, hrom do toho, k nádraží, k přejezdu, jo, |
| 00:18:20 | poněvadž nádraží je trošku od silnice stranou, k přejezdu. |
| 00:18:25 | Tam vám byl rozpojenej vlak, jo? |
| 00:18:31 | A tam stál esesák, jo, u té silnice. |
| 00:18:35 | Ta byla jako uvolněná, aby se tam mohlo projíždět. |
| 00:18:38 | A tam stál esesák a hlídal. |
| 00:18:42 | V těch vagónech nákladních všech byly transporty lidí, vězňů, jo? |
| 00:18:52 | To, čili eh... vodkuď to byli lidi nevím, |
| 00:18:56 | z kterých táborů, nevím. |
| 00:18:59 | A já jsem už nepřemejšlel moc, ani jsem nestačil. |
| 00:19:05 | A jak jsem viděl esesáka a já projel, |
| 00:19:08 | tak tam hned za tím kousíček byla ulička |
| 00:19:13 | a já do té uličky vlít a hned do druhýho baráku. |
| 00:19:18 | A potichounku jsem tam prostě zašel. |
| 00:19:22 | Do dvora byly vodevřený vrátka, |
| 00:19:24 | teda dvířka plotový. |
| 00:19:28 | Zašel jsem tam a zaklepal jsem tam v baráku. |
| 00:19:33 | A tam paní Mercová, pozdivý, později hm, no, no. |
| 00:19:42 | Eh... paní Mercová mě, prostě se mnou promluvila. |
| 00:19:47 | A já jsem ji řek co a jak. |
| 00:19:49 | A ona mě zatahla jako dovnitř. |
| 00:19:51 | A já povídám: „Já tam mám ještě kolo a to.“ |
| 00:19:53 | – „Tak si je dejte sem!“ |
| 00:19:54 | Tak jsem si to tam přitah, |
| 00:19:57 | zalez jsem dovnitř a u nich jsem jako nějakej holt, nějakou chvilku už pobyl. |
| 00:20:06 | No a v ten den, kdy jsem já přišel k paní Mercový, |
| 00:20:13 | Němci vypíchali oči v Otově našim lidem, |
| 00:20:21 | kteří jim šli, kteří tam šli je upozornit, aby vodevzdali zbraně. |
| 00:20:31 | Oni totiž viděli, že Němci vyvážejí venku ven hnůj, |
| 00:20:36 | dělají kopky, kolem nich se motají a že tam něco ukrývají. |
| 00:20:42 | Tak šli na ně, no a Němci tam holt, esesáci byli, |
| 00:20:48 | a ty prostě vylezli ven a naše chlapce zabili. |
| 00:20:55 | A skutečně jim opravdu vypíchali oči. |
| 00:21:00 | IV: [Oskašlává si] Vy jste se v Klenčí dočkal osvobození? |
| 00:21:03 | EB: Prosím? |
| 00:21:04 | IV: V Klenčí jste se dočkal osvobození? |
| 00:21:06 | EB: Eště ne. Nemoh jsem se dočkat osvobození, |
| 00:21:10 | když eště tam byli esesáci. |
| 00:21:13 | Ale [odkašlává si] když jsem potom byl, myslím tři dny, dva tři dny u Merců, |
| 00:21:22 | tak s chlapcem jsem se vydal do Domažlic, jo, |
| 00:21:29 | a... ano, do Domažlic se synem, s Pepíkem. |
| 00:21:35 | A v těch Domažlicích jsem okamžitě, |
| 00:21:41 | kolo jsem si dal do.., do vilky první eh... proti kasárnám kousek dolů. |
| 00:21:49 | Jak voni se jmenovali ty lidi? No. |
| 00:21:53 | A sám jsem zašel do kasáren. |
| 00:21:57 | Tam stál ještě tank, jo? |
| 00:22:00 | A už tam ve dvoře za vraty už byl náš v civilu, četař aspirant. |
| 00:22:09 | Byl to potom, byl to eh... pan Fajna. |
| 00:22:12 | A později jsem od... už jsem tam jako vešel |
| 00:22:18 | a tam jsem začal jako sloužit. |
| 00:22:20 | Zpočátku eh... mě pan Fahrner, kterej byl vojenským pov.., pověřencem, |
| 00:22:29 | poručík Fahrner a Havel, kterej byl velitelem Nivy, jo, |
| 00:22:35 | mě eh... jako okamžitě prostě zařadili, jo? |
| 00:22:44 | Ale do armády jsem byl rekrutován a zaznamenán až 10. května v čtyřicátym pátym roce. |
| 00:22:57 | 5. května přijeli Američané do Domažlic, jo? |
| 00:23:04 | IV: Popište nám, prosím, popište nám, prosím, své pocity v těch květnových dnech roku 45, |
| 00:23:10 | kdy jste konečně pochopil, že je opravdu konec. |
| 00:23:14 | EB: No, podívejte se, pocity. Jaký pocit? |
| 00:23:19 | Lidé, naši lidé snad byli šťastní [odkašláva si], |
| 00:23:29 | protože zvedali ruce, vítali Američany. |
| 00:23:35 | Eh... v uličce, kde je dneska, kde je zámek teda, |
| 00:23:40 | a hned nahoře z náměstí jak se schází k tomu místu, že, |
| 00:23:47 | tak ta ulička byla pár lidma, |
| 00:23:50 | ale že bych jich bylo zase příliš mnoho, ne. |
| 00:23:53 | Naši lidé začali vylízat až teprve, až se situace jako tady eh... jaksi urovnala, uklidnila, že? |
| 00:24:04 | No a potom se začali s Američany samozřejmé eh... tak nějak domlouvat, |
| 00:24:11 | spojovat a tak dále. |
| 00:24:13 | Nemyslím si, že by byli lidé, kteří by té době nepřáli. |
| 00:24:23 | Každý té války měl dost, |
| 00:24:26 | každý byl unaven a hlavně vydíráním Němců prostě votrávenej. |
| 00:24:35 | Takže měli všichni lidé jich dost a hlavně úřadů, že, |
| 00:24:45 | a pochopitelně byli i šťastní, bych řekl. |
| 00:24:51 | IV: Vy sám jste nebyl šťastný? |
| 00:24:53 | EB: Prosím? |
| 00:24:54 | IV: Vy sám jste nebyl šťastný? |
| 00:24:55 | EB: Já eště jsem nemohl být šťastnem, |
| 00:24:58 | protože jsem neměl... nevěděl jsem nic o rodině. |
| 00:25:02 | Nevěděl jsem o bratru, teda o sestře. |
| 00:25:07 | O nikom jsem nic nevěděl. |
| 00:25:10 | Já jsem se setkal s bratrem až v čtyřicátém šestém roce |
| 00:25:22 | a se sestrou dokonce eště o rok později, v čtyřicátém sedmém. |
| 00:25:28 | A to byly teprve moje šťastné dny, když jsem poznal. Ale já jsem poznal mezitím mou paní, |
| 00:25:37 | s kterou jsme tak dlouho spolu. |
| 00:25:41 | A divím se, že mě ještě nevyhodila. |
| 00:25:44 | Ale... můžu říct, jo, opravdu rozumná děvčica, pracovitá, dříč, |
| 00:25:57 | a tak jsme si nějak rozuměli. |
| 00:26:00 | Proto snad ta léta jsme spolu vydrželi. |
| 00:26:04 | IV: Řekněte nám, prosím, co jste, co jste po válce dělal, |
| 00:26:08 | jaká, jaká zaměstnání, jakou profesi? |
| 00:26:12 | EB: Po válce [odkašlává si]. Po válce já jsem dělal leccos. |
| 00:26:21 | Především, jak jsem říkal, byl jsem v armádě. |
| 00:26:25 | Potom jsem přestoupil do bezpečnostního sboru, jo [odkašlává si], |
| 00:26:33 | ale začalo se objevovat zdraví. |
| 00:26:40 | Já jsem přišel z koncentráku s těžkou tuberkulózou |
| 00:26:46 | a levou půlku plic mi prostě zvápenatili. |
| 00:26:54 | A takže já eh... celou tu dobu se takhle prostě odstrkuju a žiju. |
| 00:27:07 | No a přesto jsem byl ještě pak zpátky v armádě, |
| 00:27:14 | když hledali eh... poddůstojníky z povolání a tak dále. |
| 00:27:22 | Tak já jsem neměl co dělat, jo? |
| 00:27:29 | Já, jo, od toho, ještě abych řekl, od toho četnictva kvůli zdraví jsem byl převeden k politické práci v zemi český. |
| 00:27:41 | Tak jsem byl po.., potom eh... v Dobrušce, tady v Tachově. |
| 00:27:51 | Z Tachova pak jsem byl přeložen do Dobrušky. |
| 00:27:54 | V Dobrušce jsem byl také a tam jsem měl tetu, |
| 00:28:01 | poněvadž můj otec tam odsuď eh... z té strany pochází, jo? |
| 00:28:10 | A snad jsme měli i něco společného eee s.. opočenským zámkem, jo, |
| 00:28:20 | s trčkovýma Burianama. |
| 00:28:23 | No a... tam jsem měl tetu v Hrošce u Bílého Újezda. |
| 00:28:33 | Tam už dneska také spí svůj věčný sen. |
| 00:28:40 | No, v Dobrušce jsem byl dosti dlouho a pak najedenkrát padesátá léta, |
| 00:28:47 | mám to tady, dostal jsem cetl, jo? |
| 00:28:53 | A na práci, dobrovolně na práci. |
| 00:28:58 | A já jsem, ani se ne.., prostě nevohlížel. |
| 00:29:02 | Sebral jsem se a šel jsem. |
| 00:29:05 | Tak jsem dělal taky v Žacléři na dolech. |
| 00:29:09 | Dělal jsem potom u Jáchymovských dolů, jo, tady eee, Horažďovice, jo? Hnačov, jo? |
| 00:29:23 | To vy tam znáte, že? |
| 00:29:26 | A potom hm jsem přišel, kde, pak jsem tady byl. |
| 00:29:33 | Dlouho jsem už v důchodu, |
| 00:29:35 | protože zdravotní stav mi nějak ani nedovoloval nějak moc toho udělat. |
| 00:29:45 | IV: Řeknete nám, prosím, vyprávěl jste o té době válečné, o svém věznění, |
| 00:29:50 | vyprávěl jste o svém věznění svým dětem, přátelům, blízkým, příbuzným? |
| 00:29:57 | EB: Víte [odkašlává si], po tom, co jsem všecko poznal, |
| 00:30:04 | nezlobte se, nechci vás urazit nikoho, já jsem se zřek Boha. |
| 00:30:11 | Pro mě neexistuje, poněvadž po tom všem, co jsem viděl, |
| 00:30:15 | po tom všem – na opasku mít „Gott mit uns“ |
| 00:30:21 | a na druhé straně takovédlenc psí kusy a zločiny, ba ne! |
| 00:30:29 | S tím jsem nechtěl a nikdy nebudu mít nic společného chtít. |
| 00:30:34 | To je jedna věc. |
| 00:30:36 | Dětem jsem nevyprávěl. |
| 00:30:39 | Nevyprávěl jsem o tom z toho důvodu, chtěl jsem dycky děvčátka. |
| 00:30:44 | A opravdu manželka mi přivedla děvčátka na svět. |
| 00:30:50 | Jsou obě hodná, mám, můžeme být opravdu spokojení. |
| 00:30:56 | Starají se o nás pečlivě. |
| 00:31:01 | Obzvláště Emilka, no, to je zlato. |
| 00:31:05 | No a vyprávět jim o těch všech věcech, |
| 00:31:11 | nechtěl jsem jim otravovat dětství. |
| 00:31:15 | Víte, já mám za to, že v dětském věku má dítě žít dětsky. |
| 00:31:26 | Ono má jiný svět, dítě má zcela jiný svět, než my dospělí. |
| 00:31:33 | A proto těžko i pochopí to, co mu povídáte. |
| 00:31:40 | A těžko vám i uvěří. |
| 00:31:44 | A kdybyste mu řekla to nebo ono se stalo... |
| 00:31:47 | – „A prosím tě, táto, neblbni, co povídáš“, jo? |
| 00:31:52 | „To přece nemůžou udělat lidi takový dospělí!“, a tak dále. |
| 00:31:56 | Oni žijou už v jiném dneska čase. |
| 00:32:01 | Tenkrát žili v jiném, jako jsme my v dětství žili v jiném čase. |
| 00:32:07 | Je proto, nechtěl jsem, nechtěl jsem je otravovat válečnými lety. |
| 00:32:15 | A snad se to někdy dozví, až já tu nebudu třeba, kdo ví. |
| 00:32:25 | Já jsem napsal [odkašlavá si] to, co jsem vám řek, |
| 00:32:30 | ale i další a jiný a jiný věci napsal jsem. |
| 00:32:35 | Je toho asi 300 listů, jo, |
| 00:32:38 | takovej celej ten, celá bichle. |
| 00:32:43 | No a to zůstane jako památka po mě. |
| 00:32:50 | A tuhlencty všecky doklady, jak víte, no. |
| 00:32:54 | Není toho mnoho, ale aspoň něco. |
| 00:32:58 | IV: A přesto přese všechno jste nám dnes rozhovor poskytnul. |
| 00:33:03 | Co byste vzkázal další generaci? |
| 00:33:10 | Zní to jako klišé, ale... |
| 00:33:12 | EB: Další generaci, abych pravdu řekl, |
| 00:33:20 | vzkázal bych jen to, aby neopomíjela, jo, |
| 00:33:30 | žádné slůvko, které staří lidé řeknou. |
| 00:33:40 | Oni jim to říkají ze svého života |
| 00:33:45 | a oni ještě neví sami, jakej ten jejich život bude, jak se bude vytvářet. |
| 00:33:55 | Proto každopádně nezříkat se pravd, |
| 00:34:03 | které jim staří lidé řeknou. |
| 00:34:06 | Ale uvažovat o nich a vyhnout se jim, |
| 00:34:13 | aby se nikdy ta doba už nevrátila. |
| 00:34:19 | Ta doba, kterou jsme my prožívat museli. |
| 00:34:26 | Koncentrační tábory, válka a jiné a jiné hrozby. |
| 00:34:36 | IV: Já Vám moc děkuju za hezký rozhovor. |
| 00:34:42 | CM: Jo. |
https://api.memarc.info/api/subtitles/53f442d2759c0227d68b4567/vtt/xx?apiKey=
https://api.memarc.info/api/subtitles/53f442d2759c0227d68b4567/vtt/de?apiKey=
Citlivé údaje
Tyto informace obsahují citlivé údaje o osobách nebo materiálech a reprodukce archiválií, které nejsou volně dostupné ani ve veřejné doméně, ale podléhají ochranným lhůtám podle archivačního a datového práva nebo omezeným právům k užívání.
V případě oprávněného zájmu můžete požádat o písemné informace. K tomu použijte funkci „Dotaz na archiv“ a vyplňte formulář žádosti.
Máte-li výzkumný projekt nebo zájem v oblasti vzdělávací politiky, můžete prostřednictvím poptávk archivu požádat o přístup k databázi.
