Pomyślnie dodano zakładkę.
Soubor „AGFl_AV.22.1020.mp4“
| Název souboru ve složce | AGFl_AV.22.1020.mp4 |
|---|---|
| Folder name | |
| Zdroje | KZ-Gedenkstätte Flossenbürg Signatur: AGFl AV.22.1020 |
| Velikost souboru | 230.37 MB |
| Velikost | 640px × 480px |
| Náhled | |
| Reference | |
| Délka | 00:34:33 |
| Poměr velikosti | 4:3 |
Vytvořeno 20.08.2014 08:42:54
Poslední změna 02.01.2023 14:02:42
Titulky souboru „AGFl_AV.22.1020.mp4“
| 00:00:04 | IV: Dnes je 10. června 2006 a my jsme na návštěvě u pana Radomíra Faltýnka ve Dzbelu, |
| 00:00:10 | abychom s ním natočili rozhovor o jeho životě, o jeho vzpomínkách na druhou světovou válku. |
| 00:00:16 | A tyto vzpomínky by se měly týkat zejména jeho zážitků, |
| 00:00:22 | které prožil v pobočce koncentračního tábora Flossenbürg v Rabštejně. |
| 00:00:28 | A já bych začala hned první otázkou: |
| 00:00:31 | Pane Faltýnku, mohl byste nám říci, kdy a kde jste se narodil a z jaké rodiny pocházíte? |
| 00:00:39 | RF: Narodil jsem se v Ochozi 24.4., dubna 26. |
| 00:00:46 | Rodina byla zemědělská, střední horonika. |
| 00:00:55 | No a vlastně celé ten.. to mládí jsem prožil v Ochozi. |
| 00:01:04 | Školu jsem začal jako chodit do obecné, která byla v místě, v Ochozi. |
| 00:01:12 | Po skončení této školy jsem chodil potom tři léta do Konice, kde byla měšťanská škola pro celý okolí tehdá. |
| 00:01:22 | A v té době vlastně jsem prožil okupaci. |
| 00:01:27 | Když jsem chodil poslední rok do školy, do měšťanky, tak došlo teďka k té okupaci. |
| 00:01:36 | A na to mám takovou vzpomínku, že když jsme asi kolem deváté hodiny seděli jako ve třídě, |
| 00:01:44 | tak začaly hučet na náměstí auta a skočili jsme k oknům dívat se. |
| 00:01:53 | No a celá kolona německejch aut se rozjela na náměstí. |
| 00:02:01 | Protože tam byla křižovatka silnic a bylo jako takový místo kolem sochy svatýho Jána, kde byly lípy. |
| 00:02:11 | Tak se tam okolo, okolo teho prostě usadili. |
| 00:02:15 | No a rozcházeli se po městečku, po městě teda. |
| 00:02:24 | Nevěděli jsme teda, co je jako zajímá, protože jsme byli ještě jako školáci ve třídě. |
| 00:02:31 | Ale potom, když jsme se vraceli ze školy, tak jsme zjistili, že vlastně procházej obchody a co se dalo nakoupit, tak prostě vykupovali. |
| 00:02:44 | Ta jejich měna jedna ku deseti byla pro ně tak výhodná, že vlastně vykoupili během krátké doby všechny obchody. |
| 00:02:56 | A jednu takovou maličkou vzpomínku mám na pekaře, jmenoval se Steiger, a měl pekárnu, tak bych řekl, na okraji té Konice. |
| 00:03:10 | A tak po tém říkali, jak jako zažil překvapení, přišel tam Němec, ten voják a žádal za marku rohlíky. |
| 00:03:23 | A protože ta marka byla na deset korun a rohlík tehdá stál 20 halířů, |
| 00:03:30 | takže to bylo za korunu pět rohlíků, tak za tu, za tu marku vlastně dostal padesát rohlíků. |
| 00:03:38 | A on to neměl, vlastně nemohl to pobrat, protože nepočítal s tím, že takový množství prostě za to nakoupí, že jo. |
| 00:03:47 | Tož to byla jako taková první zážitek. |
| 00:03:52 | Druhé potom, na druhé den a několik dní to trvalo, tam umístili kuchyň na náměstí a nabízeli prostě jako ten eintopf německé. |
| 00:04:06 | A žádné zájem o to nebyl a byl tam jeden takové, byl to ruskej legionář, staré, a tak ten, když šel okolo, tak říká: |
| 00:04:16 | "A to u nás by nežraly ani prasata." |
| 00:04:21 | Tož to bylo jako ty, to první takový to překvapení. |
| 00:04:26 | Po krátkým čase, když došlo k rozdělování hranic, vytyčování, tak teďka byl německé ostrůvek čtyřech obcí, Runářov, Skřípov, Brodek, Deštná. |
| 00:04:46 | A kvůli této, tomuto ostrůvku vlastně zabírali několik českéch dědin. |
| 00:04:52 | Takže hranice probíhaly přímo kolem Konice a tady pode Dzbelem, kde byla jako už uzávěrka. |
| 00:05:05 | A z této doby mám taky vzpomínku, to byl starosta z Čunína, které, kde hraničila ta hranice s protektorátní říší v jeho katastru. |
| 00:05:22 | A šla po těch hranicích jako obecních a v tém lese, které hraničí to v tém.. v té části, tak byly usazeny ty hraniční kameny. |
| 00:05:42 | A někdo z té obce přišel za ním, jako za starostou, že jsou ty hraniční čáry přemístěny do Čunínskýho katastru. |
| 00:05:54 | A on jako zemědělec, starosta a ještě teda byl jako myslivec, tak se tam šel podívat |
| 00:06:01 | a snažil se ty kameně vrátit na původní místo, protože tam byl při tom vytyčování, když se to jako provádělo ta hranice. |
| 00:06:10 | A ti ornéři, jak se jim tehdá říkalo, tak ho tam prostě v tom lese chytli, odtáhli ho do Runářova, tam ho zmlátili a příští den ho pustili domů. |
| 00:06:24 | Potom byl taky, bych řekl, teďka v té aféře zatčené a vrátil se z.. z koncenračního tábora v Buchenwaldu. |
| 00:06:38 | IV: Mohla bych se ještě vrátit k Vaší rodině? Měl jste nějaké sourozence? |
| 00:06:43 | RF: Měl jsem sestru, která byla čtyřma rokama starší, ještě dneska žije, taky. |
| 00:06:53 | No a k rodičům: |
| 00:06:56 | Otec ten pocházel jako tam z toho hospodářství, protože to se to dědilo generačně, vždycky ze.. na syna. |
| 00:07:08 | A máti, ta pocházela teďka ze Dzbel. Z této obce. |
| 00:07:18 | IV: Já o Vás vím, že Váš otec byl legionář na italské frontě. |
| 00:07:22 | RF: Ano. |
| 00:07:22 | IV: Ovlivnila tato skutečnost nějakým způsobem život Vaší rodiny během první republiky? |
| 00:07:30 | RF: Tož během první republiky bych řekl, ani ne, protože tehdá nějak se to, ta tradice tak neudržovala. |
| 00:07:40 | A vím, že měl jednou oblečenou uniformu na sobě, když byl pohřeb Masarykův v Praze. |
| 00:07:48 | Tak na tém pohřebě byl a to měl, to jsem ho viděl teda jednou jako v té uniformě oblečeného, jinak teda ani ne. |
| 00:08:00 | IV: Jak vzpomínáte na vznik Protektorátu v roce 39? |
| 00:08:03 | RF: No ten Protektorát vlastně vznikal teďka tím okamžikem, když příjeli ti Němci. |
| 00:08:12 | Ze školy bych vzpomněl na opatření, že se musely prostě v učebnicích, zvláště se to týkalo dějepisu, |
| 00:08:25 | musely se vyřezávat listy, kde byly fotografie Masarykovy nebo kde bylo ČSR poznačený jako republika a některý ty to. |
| 00:08:38 | Tak to se muselo, ty fotografie ty se musely vyřezat a teďka ty poznámky, co tam byly, tak se to muselo černou tuší zatírat. |
| 00:08:49 | Po krátkým čase byly ty učebnice dějepisu vůbec odebraný a dali nám teda nebo přidělili nám takový nějaký tiskopisy. |
| 00:09:01 | A to vzpomínám na učitelku Greplovou, která s tím přišla jako do té hodiny toho dějepisu a říkala: |
| 00:09:10 | "Děti, než bych toto učila, tak to radši ani vytahovat nebudu." |
| 00:09:19 | A přinesla knížku Kája Mařík, a tak jsme vždycky v tém dějepise četli teďka z té knížky. |
| 00:09:31 | Ředitel školy byl sokol a taky národovec, taky byl popravené potom. |
| 00:09:43 | No a poslední rok se musel učit už němčina. |
| 00:09:53 | Takže já jsem k tomu jako měl odpor v sobě, takže jsem se o to jako moc neusiloval o ty vědomosti. |
| 00:10:08 | No a po tém, po skončení, teďka té základní školy, tak pro zemědělskou mládež byla povinností ještě potom zimní lidová škola. |
| 00:10:21 | To každé musel potom těch pět měsíců tam chodit přes tu zimu. |
| 00:10:27 | Pro děti, kteří chodily do učení nějakýho, ať to bylo řemeslo jakýkoliv, tož ti měli pokračovací školu, |
| 00:10:38 | kterou měli jako celoročně, ale to bylo jeden den v týdnu nebo po čtrnácti dnech. |
| 00:10:49 | IV: A můžu se zeptat, jak se odvíjel život Vaší rodiny po vzniku Protektorátu, co se pro Vás změnilo? |
| 00:10:58 | V čem Vy jste viděl ty hlavní změny? |
| 00:10:59 | RF: Tak tohle Vám povím jeden, bych řekl, zážitek rodinné: |
| 00:11:04 | U nás se zaklá.. založila nebo teda.. elektrika zařizovala v dvaatřicátým roku. |
| 00:11:14 | A v tom roku dvaatřicet firmy elektrikářský toto nabízely různý spotřebiče. |
| 00:11:26 | A mezi jiným nabízely rádia na tři měsíce zadarmo prostě na používání a potom, že toto jako nabídnou k prodeji. |
| 00:11:39 | Máti se tak prostě teďka to rádio zhnusilo, že nechtěla rádio, říkala, do smrti vidět v baráku. |
| 00:11:50 | A když přišlo potom teďka ta okupace, tož otec, protože začala vycházet.. vysílat Londýn |
| 00:11:58 | a potřeboval chytit teďka to.. chodil k nějakému známému, ten Londýn pos.. poslouchat. |
| 00:12:07 | Jenomže chodil tam, když přijel ten vo.. ten jeho bratr z Olomouce, tak tam chodili oba dva. |
| 00:12:15 | A on měl dílnu krejčovskou mimo jako barák. |
| 00:12:22 | A jednou když tam přišli, tak on měl za tímto, za rámečkem danou Hitlerovu fotku, |
| 00:12:31 | která byla vyřezaná z nějakého obrázkovýho, to byl "Letem světem" tenkrát ten časopis, tak to bylo z tého. |
| 00:12:39 | A ten stréda mu říká: |
| 00:12:41 | "Co tu obludu, nač tu obludu tady máš?" |
| 00:12:47 | "No to tady děcka daly." |
| 00:12:50 | A když potom odešel k večeři, tak ten stréda ten rámeček vzal, |
| 00:12:55 | toho Hitlera odsud vytrhl a dal tam nějakou zase teďka tu, ten, tu první stránku s nějakou ženskou. |
| 00:13:04 | A on když se vrátil, tak se cítil tím jako dotčené a říká, proč to jako dělá? |
| 00:13:12 | Tož otec říká, asi tady musíme skončit, protože to není jako zrovna vhodný. |
| 00:13:21 | A teďka chtěl koupit rádio. |
| 00:13:24 | A máti se silně proti tomu prostě stavěla. |
| 00:13:31 | A tak bylo to právě ve žni, přišel nějaké chlapec, tak šestnáct let a ptal se po otcovi. |
| 00:13:41 | A otec byl polu za humnama, tak jsem běžel pro něho a šel s ním na náves a teďka když se vraceli, tož každé držel v náruči jedno rádio. |
| 00:13:55 | Teďka to postavili v kuchyni na stůl a zkoušeli prostě a máti teda, ta vyběhla radši na dvůr. |
| 00:14:03 | No a dopadlo to tak, že když teda odcházel s tím rádiem, tož máti to druhý rádio vzala a postavila ho přede dveře na náves a zamkla. |
| 00:14:11 | A že prostě rádio doma nechce. |
| 00:14:15 | Tož já jsem musel oběhnout přes zahradu, dostat se dovnitř a otevřít otcovi, aby to rádio prostě dostal do vnitřku. |
| 00:14:25 | A tož tak se dostalo rádio do domu. |
| 00:14:29 | Netrvalo to rok a byly rádia vykuchaný, jak se tomu říkalo, byly z toho vybraný ty krátký vlny. |
| 00:14:39 | A třeba Konice, tam došlo k úplně vybrání všech teda, sebrání, likvidace rádií. |
| 00:14:48 | A nechali v Konici rádia jenom Němcům a prostě vybranejm osobám. |
| 00:14:54 | A po tém, když teďka toto vykuchání bylo u nás, tož stréda ještě poslal nějakýho člověka, který přišel a prostě.. |
| 00:15:04 | namontoval takovou jenom.. se to dalo zaháknout. |
| 00:15:08 | Musel udělat tu zadní čáru od tého.. zakrytování toho rádia a zaháknul to tam na nějaký kontakty a prostě ty krátký vlny fungovaly dál. |
| 00:15:21 | CM: Tak, chviličku, jenom uděláme pauzu prosím. |
| 00:15:23 | A můžeme. |
| 00:15:25 | IV: Pane Faltýnku, Vy jste se zmiňoval o tom, že nedaleko Dzbelu probíhala protektorátní hranice. |
| 00:15:32 | Zaznamenali jste v této souvislosti nějaké změny? |
| 00:15:35 | Myslím po odtržení pohraničí. |
| 00:15:40 | CM: Tak pokračujeme. |
| 00:15:45 | RF: No, změny ani bych řekl tak pociťovaný nebyly, jedině třeba kdo chtěl se třeba dostat na Štěpánov, tak přímá trasa vedla přes Skřípov. |
| 00:15:58 | Po obsazení to musel objíždět až na Ptení kolem dokola, aby se vůbec teďka do toho Štěpánova dostal. |
| 00:16:06 | IV: Já jsem měla na mysli spíš přesuny obyvatel. |
| 00:16:10 | Zřejmě sem přicházelo hodně lidí z pohraničí. |
| 00:16:15 | RF: Z pohraničí, bych řekl, v osmatřicátým roku přišly rodiny, který přišly ze Slovenska, byly vyhnány jako ze Slovenska. |
| 00:16:31 | A byla to rodina zrovna ze sousední vesnice a jednalo se o tři dospělý syny. |
| 00:16:39 | Tak toho jedného otec vzal jako čeledína. |
| 00:16:42 | Zaměstnal, aby prostě jako nějaký, nějaký zaměstnání měl. |
| 00:16:50 | A hlavně došlo, bych řekl teďka, k příchodu četníků a učitelů, kteří přišli z pohraničí. |
| 00:17:02 | Takže v té době byly vlastně zakládány potom další školy měšťanský v Kladkách a.. |
| 00:17:15 | Teďka nemůžu vzpomenout. |
| 00:17:17 | A tito učitelé byli rozdělováni prostě do těchto škol, aby prostě vůbec měli nějaký zaměstnání. |
| 00:17:26 | A v té době, když přišel, to říkal ten.. z toho Slovenska, tož říkal táta: |
| 00:17:35 | "Dneska děkuji svojí matce, že jsem jí uposlechl po skončení první války." |
| 00:17:43 | On jako legionář dostal přidělené zbytkové statek na Slovensku na Žitným ostrově. |
| 00:17:52 | Ale nakonec k tomu nedošlo, zůstal teda doma, na dřevěné chajdě, jak se říkalo u nás a v tém osmatřicátým roku říkal: |
| 00:18:03 | "Děkuju dneska mamince, že jsem zůstal doma. |
| 00:18:07 | Kdybych byl jel tam, tak jsem dneska stál s holým zadkem jak ti ostatní tady." |
| 00:18:15 | To byla vzpomínka, bych řekl teďka, na ten osmatřicátej, devětatřicátej rok. |
| 00:18:22 | IV: Jakým způsobem byla Vaše rodina zapojena do odbojové činnosti? |
| 00:18:25 | CM: Pardon, já takhle.. Moment.. |
| 00:18:30 | Já Vám to otočím od té košile někam.. Tak.. |
| 00:18:35 | A můžeme. |
| 00:18:37 | RF: Odbojová činnost začínala vlastně hnedka v tom devětatřicátým roku. |
| 00:18:43 | Byl to stréc, které byl v Olomouci na ředitelství Státních drah. |
| 00:18:50 | A hned, když se vlastně likvidovala armáda, tak přijel s nějakým důstojníkem |
| 00:18:58 | a chtěli udělat u nás skladiště nějakýho prostě zbraní a materiálu. |
| 00:19:06 | A byli ochotni i dov.. dovézt materiál jako cihly na zazdění. |
| 00:19:11 | Jenomže jednalo se o stodolu a ta byla stavěná z nepálenejch cihel. |
| 00:19:20 | Tak otec to jako odmítl, že to není možný. |
| 00:19:23 | Protože kdyby tam postavil do toho jako nějakou příčku z normálních cihel, tak že hned pozná prostě každé, že je to tam jako přistavěný. |
| 00:19:34 | A potom k nám chodilo řada lidí pomáhat, takže by to každej hned poznal. |
| 00:19:42 | Tak dovezl tenkrát, když se ta armáda likvidovala, tak dovezl do Olomouce kočár a potom, tomu říkali omnibus. |
| 00:19:52 | To byl takové prostředek na.. pro přepravu důstojníků. |
| 00:19:57 | Bylo to zastřešený, odpérovaný a pak to prodal do Hvozdu hasičům jako ke stříkačce. |
| 00:20:08 | Ale v následující dobř.. době přišel s tím, že prostě potřebujou ukrýt člověka. |
| 00:20:23 | Na základě teho vlastně teho, co jsme měli toho utečence z toho Slovenska, |
| 00:20:30 | tak tomu sehnal místo u dráhy a místo něho přišel k nám zase jako čeledín tento Kruš, učitel. |
| 00:20:44 | A mně jako malýmu klukovi vůbec nebylo řečený teda, o koho se jedná. |
| 00:20:53 | Jenom jsem vypozoroval to, že prostě to není člověk, které byl jako normálně v zemědělství zaměstnané. |
| 00:21:03 | A přišel pod cizím jménem. |
| 00:21:10 | Bylo to 15. března roku 40. |
| 00:21:16 | A my jsme sázeli rybíz a přišel za náma do zahrady a hleděl teda na nás a říkal: |
| 00:21:27 | "Špatně to sázíte. |
| 00:21:29 | Ten rybíz, když se sází, tak se musí sázet hloubš a v ležaté poloze, aby udělal kopec. |
| 00:21:35 | Aby nebylo to holý jenom pruty." |
| 00:21:38 | Tak jsme museli ty sazenice, který už jsem měl jako zasazený, tak jsem je musel přesadit, aby bylo jako podle vá.. předpisů. |
| 00:21:49 | A celkem teda práce, bych řekl, ovládal všechny, zemědělský, bez toho.. Bylo to bez problémů. |
| 00:22:02 | A prv.. |
| 00:22:05 | IV: Mohla bych se zeptat, do jaké organizace byl tento pan Kruš zapojen? |
| 00:22:10 | RF: To byla Obrana národa. |
| 00:22:14 | A teďka tato, bych řekl, první činnost teďka této skupiny byla pře.. převod ut.. lidí, kteří utíkali odsud, do zahraničí. |
| 00:22:32 | Do Polska jako zpočátku a to bylo teďka z celýho okolí. |
| 00:22:40 | Protože zase měl ještě spolupracovníka zase od Řeznice, to byl v Konici přednosta stanice Kružik. |
| 00:22:51 | Takže všeci teďka ti chlapci, kteří z toho okolí se dostali na západ, tak vlastně prošli teďka rukama těchto, těchto lidí. |
| 00:23:00 | A vzpomínku mám jednu, že přišel v noci, tlókl na nás člověk. |
| 00:23:09 | A byl to vlastně ze sousední dědiny mladé chlapec, které sloužil u pohraničníků. |
| 00:23:18 | A měl tam prostě nějaký výstupy s těma německéma nebo prostě teďka s těma.. |
| 00:23:29 | Jak se teďka.. Se mně.. Co se, ta organizace jejich.. Jmenoval jsem ji před chvilkou. |
| 00:23:37 | IV: Obrana národa? |
| 00:23:38 | RF: Nenene, ti Ně.. ta německá. |
| 00:23:48 | Teď si {nevzpomenu}.. |
| 00:23:49 | Jo, tak prostě tloukl v noci, že potřebuje rychle se dostat pryč a že už po něm jde Gestapo. |
| 00:23:59 | Tak otec ho v noci s koňma dopravil do Olomouce. |
| 00:24:05 | A zmizel. |
| 00:24:07 | A potom příští týden přijel ten stréda zase na návštěvu. |
| 00:24:13 | On jezdil pravidelně, každou sobotu a nedělu a říká: |
| 00:24:17 | "Víc mně takový kundšafty nepo.. neposílé, nebo budeme v Dachau co by dup." |
| 00:24:23 | On se prostě v té Ostravě při tem přeložení zpil do němoty, takže ho museli do toho vlaku vlastně odnýst. |
| 00:24:35 | No naštěstí teda dobře to dopadlo, dostal se do zahraničí a zůstal v Anglii do dneška, jestli už je [nesrozumitelné] je po smrti, že jo. |
| 00:24:47 | Druhé s kterým, které bydlel teďka v Jesencu, tak to byl syn ruskýho legionáře. |
| 00:24:55 | A tož ten říkal, když jako jich v té Ostravě vagonovali, tak že byl.. byli čtyři v té budce, co byla jako brzdní budka kdysi u těch nákladních vlaků. |
| 00:25:10 | Takže jich tam ty čtyři do toho nacpali a zamkli, aby prostě ta, ta kontrola německá, která to tam hlídala, aby na ně nepřišla. |
| 00:25:18 | Říká, když jsme dojeli do Polska, tak z toho vlaku se nás vyhrabalo kolem dvaceti. |
| 00:25:24 | V tém jednom vlaku dvacet lidí. |
| 00:25:32 | CM: A můžem. |
| 00:25:35 | IV: Takže hlavní gró té činnosti v rámci odboje spočívalo v tom, že Váš otec ukrýval osoby, |
| 00:25:45 | které byly zapojeny do odbojové činnosti, a v převaděčství. |
| 00:25:50 | Byl napojen ještě na nějakou jinou organizaci odbojovou? |
| 00:25:54 | RF: Až v tém dvaačtyřicátým roku, když se zakládala teďka ta odbojová organizace Zelené kádre, tak vlastně se zapojil do ní. |
| 00:26:08 | A to prostřednictvím tím, že děvečka, která u nás byla zaměstnaná od mojího narození, |
| 00:26:20 | tak její bratr byl právě jeden z těch vedoucích teďka té or.. organizace. |
| 00:26:28 | A její sestra, kde on potom vlastně končil, v tom Žlebě, ta byla u nás zaměstnaná, bych řekl, než se vdávala. |
| 00:26:40 | Než se tam provdala do toho Žleba. |
| 00:26:44 | Tak prostřednictvím tím, že on k nám i ten Vychodil jako občas jako za sestrou přišel, takže jsme se znali s tou rodinou. |
| 00:26:59 | No a po založení teďka té brigády, tak.. |
| 00:27:10 | Od osmatř.. od toho devětatřicátýho roku vlastně se u nás scházela spousta lidí, kteří byli napojeni na Obranu národa. |
| 00:27:23 | Pak se to ještě, bych řekl, rozšířilo o teďka tu druhou organizaci, která vznikla. |
| 00:27:31 | Takže mně jako klukovi kolikrát nařídili, abych šel spát, abych prostě nebyl svědkem, kdo tam přijde a co se děje. |
| 00:27:44 | Nebo mě poslali do Lóček, to byl lesík tam za humnama, který byl vlastně takový ostrůvek vlastní. |
| 00:27:54 | A já jsem tam jako s jedním kamarádem vystavěl takovou boudu dřevěnou, takovou jako chatu. |
| 00:28:02 | Ale to bylo jen taková dětská tato.. Ale přetrvalo to tam asi třicet let. |
| 00:28:09 | Tak někdy docházelo k nějakým těm setkáním tam, no a mně třeba jenom řekli: |
| 00:28:16 | "Běž, pověs na poslední třešni, která vedla v aleji až k tomu lesu, nějakej hadr." |
| 00:28:23 | Nebo: "Vem noviny a strč to tam pod tu lavicu v té, v té chatě, v té boudě." |
| 00:28:32 | O koho se jednalo, kdo to chodil, od toho jsem jako informované nebyl. |
| 00:28:39 | Znal jsem třeba řadu jmen, který byly vyslovovaný, když je stréda jako s otcem mluvili. |
| 00:28:47 | Byly to jména, který se nacházej teďka v tém okolí. |
| 00:28:53 | Ale ve většině, bych řekl, jsem lidí vůbec neznal, o koho se jedná. |
| 00:28:59 | To jsem si uvědomil až po.. jako v pozdější době, o koho se jednalo, až po zatčení taky. |
| 00:29:08 | A teďka to spojení vedlo několikama, několika směrama. |
| 00:29:20 | A jedna ta větev vedla do Bouzova. |
| 00:29:26 | A odsuď, byl to holič.. Pěnkava, tuším, se jmenoval, tak si otevřel na sobotu holírnu v Budětsku. |
| 00:29:42 | To byla sousední vesnice. |
| 00:29:44 | A dojížděl tam na tu sobotu a vždycky se stavoval u nás za tím Krušem a spolu prostě byli ve stálým, bych řekl, styku. |
| 00:29:53 | Nevěděl jsem, o koho se jedná, abych řekl, že se jedná o teďka o nějaký spojení. |
| 00:29:58 | Ale pravidelně jako k nám chodil a na vlastně, na toto jsem přišel až po zatčení. |
| 00:30:08 | V dvaačtyřicátým roku, v heydrichiádě, došlo k tomu, že začali zatýkat na tém ředitelství v Olomouci. |
| 00:30:20 | A při poslední návštěvě stréda když byl, tak říká: |
| 00:30:23 | "Tak se s váma loučím, protože už všeci jsou pryč, jsou po smrti a já su asi poslední." |
| 00:30:35 | A taky v pátek byl vzité, zatčené. |
| 00:30:42 | A v pondělí byl v Kaunitzovejch kolejích popravené. |
| 00:30:51 | V té době asi, bych řekl, došlo k rozbití teďka té organizace tého, té Obrany národa, protože řada lidí už potom se neukázala. |
| 00:31:05 | Ta činnost, dá se říct, hodně skončila. |
| 00:31:13 | IV: A byl Vy jste osobně nějakým způsobem zapojen do této organizace, do odbojové činnosti? |
| 00:31:19 | RF: No jedině tím, že jsem dělal tého poslíčka, že jsem někdy šel do toho lesa nebo prostě něco avizovat.. |
| 00:31:26 | Anebo jsem šel do toho Žleba, tam, kde byl ten, ten Vychodil potom. |
| 00:31:32 | Jinak jsem žádnou odbojovou činnost jako takové vykonávat nemohl. |
| 00:31:38 | Jedině zpočátku se prostě u nás připravovala obrana v případě přepadení. |
| 00:31:50 | A otec říkával: "Zadarmo jim kůžu nedáme. |
| 00:31:55 | Budeme se bránit." |
| 00:31:59 | Voz.. Stréda vozil zbraně z Olomouce. |
| 00:32:07 | Když došlo k přepadení potom teďka té skupiny těch partyzánů od toho, tak oni přišli vlastně beze zbraně k nám. |
| 00:32:17 | Tak zase se sháněly zbraně pro ně. |
| 00:32:20 | A strejda dovezl dvě armádní pistole, devítky. |
| 00:32:26 | A táta mu říká: "Člověče, toto tak na opasek, ale oni potřebujů něco do kapse, něco malýho." |
| 00:32:36 | No tak potom dotáhl další zbraně. |
| 00:32:41 | A já jsem jako kluk měl, tomu se říkalo flobertky. |
| 00:32:45 | To byla malorážka a bylo to na maličký, říkali jsme jim vrabčáky, takový náboje. |
| 00:32:53 | Který se dostaly normálně v každým železářství koupit a stříleli se tím vrabci, že jo. |
| 00:33:00 | A potom, když k temuto přišlo, tak otec říká: |
| 00:33:03 | "To se dá upravit ta komora, aby se tam dostal delší náboj a může se střílet i většíma nábojema." |
| 00:33:14 | A byly to náboje long rifle a long long rifle. |
| 00:33:20 | Ty jedny byly asi tak dvaapůl centimetra dlouhý a ty druhý byly už tak možná pět centimetrů dlouhý. |
| 00:33:27 | Takže se dělala úprava, že se provrtala ta komora pro teďka ty delší náboje, aby se to dalo použít pro jako toto. |
| 00:33:37 | A to jsem měl jako v opatrování já toto. |
| 00:33:43 | Po Lidicích říká otec: |
| 00:33:49 | "Tak žádná obrana se konat nebude, protože oni jsou schopni při nějaké akci zlikvidovat celou dědinu. |
| 00:34:01 | A to by nám nikdo neodpustil." |
| 00:34:05 | Takže se potom zase roznášely zbraně po celé dědině, co byly, protože se počítalo s tím, že asi k likvidaci donde. |
| 00:34:18 | Takže ukryty byly až do konce války a použity nebyly vůbec. |
| 00:34:28 | CM: Tak, uděláme pauzu. Můžu jenom... ? |
| 00:34:29 | RF: Ještě.. |
https://api.memarc.info/api/subtitles/53f4436e759c02acd68b4567/vtt/xx?apiKey=
https://api.memarc.info/api/subtitles/53f4436e759c02acd68b4567/vtt/de?apiKey=
Citlivé údaje
Tyto informace obsahují citlivé údaje o osobách nebo materiálech a reprodukce archiválií, které nejsou volně dostupné ani ve veřejné doméně, ale podléhají ochranným lhůtám podle archivačního a datového práva nebo omezeným právům k užívání.
V případě oprávněného zájmu můžete požádat o písemné informace. K tomu použijte funkci „Dotaz na archiv“ a vyplňte formulář žádosti.
Máte-li výzkumný projekt nebo zájem v oblasti vzdělávací politiky, můžete prostřednictvím poptávk archivu požádat o přístup k databázi.
