Soubor „AGFl_AV.22.1007.mp4“
| Název souboru ve složce | AGFl_AV.22.1007.mp4 |
|---|---|
| Folder name | |
| Zdroje | KZ-Gedenkstätte Flossenbürg Signatur: AGFl AV.22.1007 |
| Velikost souboru | 227.07 MB |
| Velikost | 640px × 480px |
| Náhled | |
| Reference | |
| Délka | 00:34:03 |
| Poměr velikosti | 4:3 |
Vytvořeno 20.08.2014 08:39:20
Poslední změna 02.01.2023 14:19:25
Titulky souboru „AGFl_AV.22.1007.mp4“
| 00:00:00 | CM: Tak, a můžeme. |
| 00:00:03 | IV: Tak skončili jsme v Mostu. |
| 00:00:05 | Jak jste se dostali přes hranici protektorátní |
| 00:00:08 | a jaká byla vaše další cesta, než vás zatkli? |
| 00:00:15 | EB: Z toho Mostu jsem vám ehm... jsme se dostali ke hřbitovu, |
| 00:00:21 | ale nevěděli jsme kam. |
| 00:00:25 | Byli jsme dva, jak víte, já a Jan Hejl [odkašlává si]. |
| 00:00:35 | No a tak jsme si tak mezi sebou povídali. |
| 00:00:39 | Silnice byla pustá, nikde nikdo. |
| 00:00:42 | Akorát za námi jela nějaká maminka mladá s kočárkem. |
| 00:00:50 | A ta nás uslyšela mezi sebou hovořit. |
| 00:00:56 | Přidala do kroku, dohnala nás, podívala se po nás |
| 00:01:02 | a říkala: „Vy jste Češi!“ |
| 00:01:03 | My jsme přiznali, že jsme Češi a že jako běžíme jako z Německa. |
| 00:01:13 | A ona povídá [odkašlává si]: „Buďte vopatrní! Znáte to tady?“ |
| 00:01:18 | Říkáme: „Jo, my nejsme zdejší. My to neznáme vůbec!“ - |
| 00:01:25 | „Víte co, tady na té křižovatce já vodbočím doprava, |
| 00:01:31 | vy vodbočte doleva a dostanete se tam v lese na stanici vlaku. |
| 00:01:40 | Tam vyhlídněte, voni tam bejvají vobčas četníci. |
| 00:01:45 | Vyhlídněte, využijte toho a šikovně z druhé strany skočte do vlaku! |
| 00:01:53 | Ale pozor, nevystupujte na příští stanici! |
| 00:02:00 | To je eště německá. |
| 00:02:05 | Až na druhé stanici, další, jo? |
| 00:02:09 | Tam vyskočte, protože projíždíte územím Čech, |
| 00:02:16 | a další stanice zas, zase je německá.” |
| 00:02:20 | Tak jsme jí moc poděkovali. |
| 00:02:23 | Rád bych věděl, kdo to je, dodneška, ta dobrá žena. |
| 00:02:31 | Může být v mých letech tak už dnes anebo přibližně. |
| 00:02:38 | A skutečně nám poradila velmi dobře. |
| 00:02:45 | Jen zajímavé je to, že když my jsme tam vystoupili z toho vlaku, |
| 00:02:52 | tak u vagónu už tam byl někdo avizovanej |
| 00:02:58 | a čekal nás nádražák. |
| 00:03:01 | Takže my jsme viděli naše četníky u nádraží, u východu, |
| 00:03:07 | a tuten nádražák nás sbalil |
| 00:03:11 | a vzal nás jak eh... se ..., pro, do tej, do toho jejich kamrlíku, |
| 00:03:21 | kde se prostě návěstí dělají, jo, |
| 00:03:26 | kde se prostě vysunujou a naznačí. |
| 00:03:30 | A tam nás jako nechal nějakej čas. |
| 00:03:34 | Dal nám i něco jíst. |
| 00:03:37 | Odkud to přines ani nevím. |
| 00:03:40 | Na jméno jsme se neptali, ani jsme ho nechtěli vědět. |
| 00:03:46 | I když by to bylo za dobré, ale prosím Vás, co víte? |
| 00:03:50 | A myslím, že to bylo dobře, |
| 00:03:54 | poněvadž [odkašlává si] ty rány málokdo vydrží, |
| 00:03:58 | které jsme my utržili. |
| 00:04:01 | A to by člověk moh i leckoho prozradit. |
| 00:04:09 | A tak jsme byli vděční mu. |
| 00:04:13 | No a on nás pak vypravil ten člověk |
| 00:04:20 | do dalšího vlaku někdy odpoledne. |
| 00:04:25 | Zřejmě už tam byl s někým i v tom vlaku s průvodčím a co smluvenej, |
| 00:04:32 | že jsme vůbec do Kladna nebyli kontrolováni. |
| 00:04:36 | Ale Honzik si vzpomněl, že má v Kladně sestry v nemocnici. |
| 00:04:46 | A tak nezbývalo nic jinýho. |
| 00:04:49 | Nechtěl jsem toho kluka prostě připravit o jeho poslední radost. |
| 00:04:56 | A skutečně byla to poslední radost. |
| 00:05:00 | Tak jsme do té nemocnice v Kladně zašli. |
| 00:05:05 | Tam s námi hovořil lékař také, kterého ty sestry přivolaly. |
| 00:05:14 | Neznám jeho jméno a ani jsem se o ně, o ně nezajímal. |
| 00:05:22 | S.. eh..., sestry daly Jeníkovi také eště nějaké peníze |
| 00:05:28 | a my jsme se vydali dál, do Prahy. |
| 00:05:33 | A v Praze na Masarykovo nádraží tam na jedenkrát, |
| 00:05:40 | jak jsme tak v tom pološeru postávali - |
| 00:05:44 | poněvadž my jsme museli z Wilsonova přejít na Masarykovo, |
| 00:05:48 | takže parkem a v noci a tehdy byly prostě zákazy různý, |
| 00:05:54 | tak jsme se konečně na to Masarykovo dostali, |
| 00:05:57 | a tam jsme tam v nějakým tom pološeru postávali - |
| 00:06:02 | a k nám přišel chlapík. |
| 00:06:05 | Tak se takhle prostě kolem nás motal |
| 00:06:08 | a pak konečně přišel a jestli bysme mu nezapálili cigaretu. |
| 00:06:14 | A já, řekli jsme mu prostě, že nekouříme. |
| 00:06:19 | A když jsem se na toho chlapíka podíval, |
| 00:06:23 | tak jsem viděl, že to je známá tvář. |
| 00:06:27 | Estli on mě poznal, to Vám nepovím, |
| 00:06:31 | ale já jsem v něm poznal Čurdu |
| 00:06:38 | Toho Čurdu, který s námi cestoval přes celé Polsko |
| 00:06:42 | a který byl u mě v rotě a v družstvu jako plukovní trubač [odkašlává si] v Agde. |
| 00:06:53 | No, viděl jsem... Ptal se nás pak, kam jdem, jo, |
| 00:07:00 | nebo odkud jdem a kam jdem. |
| 00:07:03 | No, tak jsme řekli, že prostě se zpozdil vlak |
| 00:07:06 | a že musíme jet na práci tam a tam. |
| 00:07:10 | Honzík to tam znal nějak. |
| 00:07:12 | A tak jsme určili i myslím místo, už dneska nevím přesně. |
| 00:07:21 | No a odsuď jsme, když on se vzdálil od nás, |
| 00:07:27 | tak jsme odsuď zmizeli raději, |
| 00:07:29 | abychom se nedostali náhodou do nějakého maléru, |
| 00:07:35 | kdyby přizval pomoc. |
| 00:07:38 | No [odkašlává si], vlak náš na Brno už tam čekal, |
| 00:07:44 | ale byl prázdný a měl odjet až v jednu hodinu v noci. |
| 00:07:49 | Tak my jsme to obešli, jako to nádraží, |
| 00:07:52 | a tam jsme se na druhé straně za těma nějakejma vozama |
| 00:07:56 | v nějakém tom kamrlíku železničářů prostě ukryli, jo? |
| 00:08:04 | A tak jsme s nimi jenom tu a tam povídali zcela o bezcenných věcech. |
| 00:08:14 | A v jednu hodinu jsme přešli do našeho vlaku |
| 00:08:20 | a do toho, do něho nasedli. |
| 00:08:26 | Pak přišel tam nějaká žens.., dvě, dvě ženský, dvě ženy: Nedělová a Patíková. |
| 00:08:36 | A ještě pak jedna s dcerou, |
| 00:08:42 | eh... byla to ty, které proba.., eh... které prodávají různý s.., s nůšema, různý věci, ne, |
| 00:08:51 | z vesnic do města, co vozí. |
| 00:08:55 | Ta však vystoupila před Kolínem. |
| 00:08:59 | No a my jsme tou cestou, jak jsme jeli, |
| 00:09:04 | jsme se dostali tak trošičku tak do hovoru. |
| 00:09:08 | A dozvěděli jsme se, že ta paní Patíková, |
| 00:09:12 | že její muž byl popraven na Špilberku, jo? |
| 00:09:19 | A nabídla nám, abysme se v, v Brně u ní zastavili, |
| 00:09:26 | že nám dá nějaké potravinové lístky. |
| 00:09:32 | No, my jsme skutečně, já jsem dělal pak prostě hlídače, ne, |
| 00:09:40 | dával pozor, a Jeník tam s..., k ní šel, |
| 00:09:44 | což kdyby, člověk neví. |
| 00:09:49 | A ona skutečně eh... mu ty lístky dala. |
| 00:09:54 | Za... netrvalo dlouho, myslím, že mu dala i něco pojíst, |
| 00:10:02 | a Honzík se vrátil. No a my pokračovali směr Rajhrad. |
| 00:10:06 | A na rajhradském nádraží v brance u výchozí stáli čeští četníci. |
| 00:10:16 | To víte, že já... to se mnou trošku zatřáslo. |
| 00:10:19 | No ale já jsem se za tu dobu taky změnil. |
| 00:10:23 | A Honzík měl pracovní tašku takhle v podpaždí. |
| 00:10:28 | Takže jsme šli opravdu jako z fabriky |
| 00:10:30 | a oni si nás tak nějak nevšimli a my prošli. |
| 00:10:35 | A za tou brankou potom už na silnici, |
| 00:10:39 | jak tam šli lidé, tak jsme je, přidali do kroku, dohnali je. |
| 00:10:44 | A ptali jsme se, jo, na Lukáškovi. |
| 00:10:49 | A on povídá: „Však já su Lukášek.“ |
| 00:10:54 | A já povídám: „Které?“ – „No Vaše.., Vašek.“ |
| 00:10:56 | – „A dyť já jsem“, povídam, „člověče, neblbni, vždyť já jsem přece chodil s tebou do školy.“ |
| 00:11:04 | – „No a kdo seš?" |
| 00:11:06 | Tak jsme se změnili za tu dobu! |
| 00:11:09 | Když jsem mu řekl jméno a to, a povídá: |
| 00:11:13 | „A kam jdeš?“ No já povídám: „Jdu se podívat k vám!“ |
| 00:11:17 | A tak jsem tam šel |
| 00:11:19 | a oni mě strýc a tetka ehm... tam skutečně s tím Jendou nechali na noc. |
| 00:11:31 | Pochopitelně, že jsem je informoval, oč jde, |
| 00:11:35 | aby jako věděli, že by tu šlo o celou dědinu, jo? |
| 00:11:43 | Bylo to nebezpečí, a tak jsme spolu povídali snad do půlnoci. |
| 00:11:50 | Od půlnoci jsme se přeci jen trošičku vyspali v teple. |
| 00:11:54 | Ale jak tetka, aby si zjistila, že jsem to skutečně já, že [odkašlává si], |
| 00:12:02 | tak mě říkala: „Ukaž mně levou ruku!” |
| 00:12:05 | No tak já jsem ji ukázal. |
| 00:12:08 | Tak přišla na to, že se jedná skutečně o mě. |
| 00:12:14 | No a ráno nás jejich dcerka eh... |
| 00:12:21 | vypravila na nádraží, koupila nám jízdenky dolů do Podivína. |
| 00:12:31 | My jsme se totiž domnívali, že v Podivíně eh... stačí vystoupit |
| 00:12:38 | a tam potom do Břeclavi dojít. |
| 00:12:42 | Ale on je to ještě pěknej kus cesty, |
| 00:12:44 | ale to my jsme nevěděli v té době. |
| 00:12:47 | I když pocházím poměrně blízko tam z toho kraje, |
| 00:12:51 | ale ty vzdálenosti tak nějak mě byly eh... cizí. |
| 00:12:57 | Ve vlaku jela nějaká slečna, Josefka Pratová, |
| 00:13:04 | a ta byla eh... ze Staroviček. |
| 00:13:08 | A tak jsme tak nějak tuto a vona říkala: |
| 00:13:12 | „Ale víte, hm, tam byste se těžko kam dostali. |
| 00:13:15 | To je eště moc daleko a to by vás cestou mohli nalapat. |
| 00:13:21 | Oni tady šmejdí eh... naši i Němci. |
| 00:13:25 | No, bylo by dobře, kdybyste to vzali o tu stanici jednu eště dál." |
| 00:13:30 | No a tak my jsme jeli prostě skutečně dál. |
| 00:13:35 | A vystoupili jsme, hm, no, jak se to teďka jmenuje? Vidíte? |
| 00:13:42 | IV: To nevadí vůbec. |
| 00:13:43 | Řekněte nám prosím, kam jste, kam jste měli namířeno! |
| 00:13:46 | Co bylo vašim cílem? Kam jste se chtěli dostat? |
| 00:13:48 | EB: Aha! Našim cílem. |
| 00:13:51 | Našim cílem bylo dostat se zpátky, |
| 00:13:55 | buď k naší armádě anebo k jednotkám partyzánským, |
| 00:14:02 | ať už do Jugoslávie, protože jsme měli informaci, [odkašlává si] |
| 00:14:09 | abychom se na jugo..., na slovenské hranice nedávali, |
| 00:14:13 | směr Polsko nebo Slovensko, že je to tam v té době velmi, velmi nebezpečný, jo? |
| 00:14:21 | A že prostě tam jdou po lidech |
| 00:14:23 | a naše lidi že zavírají šmahem [odkašlává si]. |
| 00:14:29 | Tak nám nezbývalo než volit tu Jugoslávii. |
| 00:14:35 | No a tak jsme se dostali opravdu eh... do Břec.., do Břeclavi. |
| 00:14:45 | Tam jsme se zastavili v baráčku jednom nebo ukryli v jednom baráčku, |
| 00:14:50 | kam nás ta žena, která nás prostě vypravila ke svýmu bratrovi |
| 00:14:58 | a tam, že on už nám dál poradí. |
| 00:15:01 | Ten právě v té době nějak stáčel víno. |
| 00:15:07 | No a tak nám říkal: „Buďte vopatrní! Ve vedlejší vilce bydlí četník.“ |
| 00:15:15 | No to víte [kašle], mráz po zádech šel. |
| 00:15:20 | „Ale my vo ničem nevíme, jo?“ |
| 00:15:24 | No, tak my jsme tam seděli na dvoře jako oukropečkové. |
| 00:15:28 | Oni nám potom přinesli i jídlo dokonce, ta hospodyně. |
| 00:15:34 | No a odpoledne, vlastně už k večeru, |
| 00:15:40 | do té doby jsme tam přeseděli, vydali jsme se na nádraží do Břeclavi. |
| 00:15:47 | Z toho místa tam to bylo hodně daleko. |
| 00:15:52 | To bylo nejméně dva a půl kilometru. |
| 00:15:56 | No, na to nádraží jsme přišli |
| 00:15:59 | a akorát tak včas nalezli do vlaku a hajdy Vídeň. |
| 00:16:06 | Ve Vídni jsme se vysypali. |
| 00:16:09 | No a to víte, tam bylo národa všude, veliký eh..., to nádraží, hala, že? |
| 00:16:20 | A tak jsme tam pochytili mluvící český kluky. |
| 00:16:24 | Tak hned na ně a co a jak. |
| 00:16:27 | Tak kluci říkali: „Hergot kluci, to jste se teda dostali do maléru, no. |
| 00:16:35 | Ale přejeme vám to. |
| 00:16:38 | Tak my vám ty jízdenky koupíme!" |
| 00:16:44 | A skutečně, neokradli nás. |
| 00:16:47 | Dali jsme jim peníze. Oni nám koupili jízdenku do Mariboru. |
| 00:16:53 | Jenže ve vlaku jsme se dozvěděli o situaci v Mariboru. |
| 00:17:01 | Maribor, to byla hranice mezi Slovenií [Slovinskem] že, |
| 00:17:05 | a tehdejším, tedy pozdějším, v té době Untersteiermark, a Rakouskem. |
| 00:17:14 | No a tak já říkám: „Jene, my tam nepolezeme jim ronou... |
| 00:17:22 | rovnou jim do pařátů.” |
| 00:17:24 | V Grazi jsme vystoupili, sedli do vlaku na Saint-Amand, |
| 00:17:32 | ne Sankt, Sankt Andrä, přes Brück na Sankt Andrä a Lavamünd. |
| 00:17:42 | A skutečně jsme do toho Lavamündu celou noc se tím courákem prostě štrachali. |
| 00:17:53 | A tam jsme už jako před ránem vystoupili. |
| 00:18:00 | A od toho, z toho Sankt Andrä k eh... samotné hranici nebylo daleko, |
| 00:18:08 | tam už není daleko, tam je to tak, s.., jestli kilometr. |
| 00:18:14 | A tak my jsme prostě, my eh... uhnuli se železnici a šli přes pole. |
| 00:18:24 | Vedle byla vesnice, jaká nevím, ale [odkašlává si] před Drávou eště. |
| 00:18:34 | A my prostě jsme ji minuli a rovnou dostali jsme se k silnici a k mostu. |
| 00:18:42 | A tam na jedenkrát vidíme v takovým mlhavým světle, |
| 00:18:50 | že tam stál voják německej. |
| 00:18:55 | No a to víte, my jsme jako v tom momentě prostě ho nezahlédli |
| 00:19:05 | a on nás musel v každém případě vidět. |
| 00:19:11 | Nezbývalo nic jiného, nez eh, než risknout. |
| 00:19:16 | A viděli jsme nakonec, když jsme šli už po tom mostě přímo, |
| 00:19:21 | že i na druhé straně byla budka taková a že i tam byl voják. |
| 00:19:28 | A ten voják na druhej straně, |
| 00:19:32 | než jsme my došli k tomu na tom prostředku, na prostředku mostu, zmizel. |
| 00:19:40 | Měli tam domek, asi zřejmě strážnici nebo co. |
| 00:19:45 | A tuten nás nechal projít, na tom prostředku, jo? |
| 00:19:55 | My jsme pozdravili samozřejmě, jo? |
| 00:19:59 | „Grüss Sie Gott!“ A šli jsme. |
| 00:20:01 | A Honza dokonce: „Heil Hitler!“ [směje se] a prošli jsme. |
| 00:20:07 | A když jsme přišli tam na konci, tak říkám: „Honzo, sláva!“ |
| 00:20:12 | Pěšinka šla takhle nějak nahoru za ten Lavamünd. |
| 00:20:18 | Tam se stavěla nějaká velká továrna. |
| 00:20:22 | Ale dnes už nevím, co to bylo. |
| 00:20:25 | A my jsme ji obešli a rovnou do tej vysokej stráně k lesům nahoru. |
| 00:20:32 | No a tam jsme se prostě zeptali na samotě, jo? |
| 00:20:40 | Poprosili jsme kousek chleba. |
| 00:20:44 | Dali nám prvně kukuřičnej chléb, jo, čerstvý kukuřičný chléb. |
| 00:20:52 | Řekli jsme jim jako, že jsme Češi, že jsme na útěku. |
| 00:20:57 | No a pak jsme samozřejmě eh...těmi lesy na Kranj směr, vobcházeli Lublaň. |
| 00:21:11 | Ehm G.., Gorek, Go.., Kolo.., Kolom.., ne. Jak se to jmenovalo? Ko.. |
| 00:21:25 | IV: To nevzpomínejte. To nevadí! |
| 00:21:26 | Kde, které město vám nakonec bylo osudné? Kde vás zatkli? |
| 00:21:31 | EB: A my přišli na jugoslávské nějaké lidi a ten se nás ujal. |
| 00:21:39 | Byla chyba asi, nevím dneska, že jsme mu uvěřili. |
| 00:21:45 | A ten člověk nás vzal, ukryl nás v nějakej chaloupce stranou. |
| 00:21:56 | A řekl, že nás musí, že nás převede přes eh..., k jako přes hranici chorvatskou |
| 00:22:06 | do určitých rukou, jo, abychom se dostali na místo. |
| 00:22:14 | My jsme netajili, že jako jdeme pomoct Jugoslávii, ne? |
| 00:22:20 | A on s námi jednal velmi slušně. |
| 00:22:25 | Nedalo se říct, že by to byl prostě eh... podvodník |
| 00:22:31 | anebo nějakej eh... mázl, kerej by nás byl chtěl, to nevím. |
| 00:22:40 | No a opravdu tam jsme přespali a ráno, ráno nás vypravil. |
| 00:22:48 | Prvně šel on, pak šel za ním Honzík a nakonec já. |
| 00:22:57 | To zn.. v určité poměrně velké vzdálenosti. |
| 00:23:03 | A [odkašlává si] tam na té druhé straně jak byla ta samota, jo, |
| 00:23:12 | ku které jsme měli dojít, a za ní byl ten les, |
| 00:23:16 | tak tam měl on vyjít ven, |
| 00:23:22 | aby dal znamení, že se máme jako k němu dostat. |
| 00:23:29 | Je.., on i Honzík se k tej samotě až dostali, ale zmizeli tam. |
| 00:23:41 | A já čekal stále. Já jsem se zastavil, čekal jsem stále. |
| 00:23:47 | A nebylo mi to prostě nějaký, bylo mi to podezřelý. |
| 00:23:54 | Nešlo mi to nějak pod fous. |
| 00:23:56 | A tak jsem si říkal: „Co kdybych já to obešel eh... trošku jinou stranou?“ |
| 00:24:05 | A tak jsem to skutečně obcházel, až jsem se dostal k nějaké dědince Grčko [Grčarica?], |
| 00:24:16 | kde byl vykolejený vlak. |
| 00:24:20 | Kde partyzáni předtím někdy vykolejili vlak. |
| 00:24:27 | A já blbec, já jsem vám šel z té silnice těch pár metrů k tomu vlaku ze zvědavosti. |
| 00:24:41 | A tam se vyřítila domobrana a sebrala mě. |
| 00:24:48 | A v té domobraně byl dokonce i jeden Čech. |
| 00:24:53 | No, a tak jsem se dostal do Mariboru. |
| 00:25:01 | V Mariboru jsem poznal upravenou střelnici, přímo ve dvoře, |
| 00:25:10 | asi 10 metrů délka, šířka té bedny byla tak nějaký dva metry, jo, |
| 00:25:19 | a vysypaná kamenem, jo, drobným. |
| 00:25:24 | A tam se před tím střílelo. |
| 00:25:29 | Dnes když tam přijdete, a my jsme tam byli, škoda, že jsem neměl aparát, |
| 00:25:36 | tam jsou obrovské dvě desky a před tím park. |
| 00:25:41 | Ten park tam nebyl, kdy.., kdysi byla tam ulice Gej.., Gerichthofgasse a malé chaloupky. |
| 00:25:51 | A za těma chaloupkama tam šli, prostě eh... šla ta silnice na Ljubljanu. |
| 00:25:59 | Tehdy jsem se tam byl, v kterém roce [nesrozumitelné], no, nevím, podívat |
| 00:26:11 | - ve čtyřia.., ve čtyřia.., eh... ve čtyřiadevadesátým podívat. |
| 00:26:19 | Tak na té, tam jsou tabule, obrovské tabule na zdi v těch místech, |
| 00:26:26 | kde stála ta střelnice, zvenku, se jmény popravených, jo? |
| 00:26:37 | Takže eh... je možné prostě, to tak zřejmě zůstalo. |
| 00:26:46 | IV: V Mariboru jste byl vězněn jak dlouho? |
| 00:26:48 | EB: Prosím? V tom Mari.. |
| 00:26:49 | IV: V Mariboru? |
| 00:26:51 | EB: V Mariboru, no tam jsem trčel do února. |
| 00:26:56 | A v únoru, představte si, v únoru, 12. února na jedenkrát velký fofr. |
| 00:27:06 | 10. listopadu došlo, hmm Badoglio, došlo prostě eh... k zradě v Itálii. |
| 00:27:17 | Badoglio se předal na americkou stranu ke spojencům, že? |
| 00:27:22 | A Němci měli velké eh... starosti nejenom s odbojem v Itálii, ale i se samotnými italskými vojsky, že? |
| 00:27:36 | A tak v eh... Untersteiermarku a tam, kde měli vězně, |
| 00:27:42 | hlavně komunisty, jo, hlavně komunisty, ale i kterékoliv podezřelé lidi, |
| 00:27:52 | že by byli pomáhali s.., eh... partyzánům, ať už potravou nebo jakýmkoliv způsobem, jo, |
| 00:28:02 | tak je prostě pozavírali. |
| 00:28:05 | A ty pak byly poslány do Flossenburku. |
| 00:28:12 | V toho 12. února, 12. února najed.. nás eh... tam eh..., |
| 00:28:26 | 12. února eh na jedenkrát došlo k jakémusi poplachu nebo ruchu nebo co. |
| 00:28:35 | A tam eh... se stalo to, že přijelo, přijely německá auta s plachtami, ne, náklaďáky. |
| 00:28:47 | A najedenkrát začali vybírat z cel lidi. |
| 00:28:53 | A tenkrát jich vybrali 150. |
| 00:28:56 | A všech 150 bylo postříleno u Gla.., u Klagenfurtu na černé louce. |
| 00:29:05 | A odpoledne pak, už potom k večeru hlásilo to auto, |
| 00:29:15 | které projíždělo ulicemi Mariboru, |
| 00:29:19 | a hlásilo to v německém jazyce i v slovinském, |
| 00:29:27 | že prostě ta a ta jména, jo, nepřátel Říše, byla všechna, byli všichni popraveni. |
| 00:29:38 | Tak jsme se dozvěděli prostě i o svých kamarádech, |
| 00:29:42 | kteří byli s námi na cele. |
| 00:29:45 | Eh... Rudla [Rudolf] Gustinčić, jo, Josef Še.., Šedivý, takový eh... skoro český jméno. |
| 00:29:55 | Ten byl u domobrany a holt vzal si dovolenou a on přetáh. |
| 00:30:04 | A oni ho také zastřelili. |
| 00:30:06 | A jeho dívka čekala dítě. |
| 00:30:10 | Každý den chodila eh...ulicí. |
| 00:30:14 | A my jsme měli možnost, poněvadž jsme byli nad bránou, z okna se dívat. |
| 00:30:20 | Jenže holt bylo to ošemetný, muselo se velmi a velmi opatrně. |
| 00:30:28 | Ale oni si přece tu a tam leccos řekli. |
| 00:30:31 | No, tak se už, tak už své děťátko neuviděl a domů se nedostal. |
| 00:30:38 | Eh... Ledvina. Pak tam byl četník, který byl v.., z podezření, |
| 00:30:47 | že eh... napomáhál nějakým způsobem eh partyzánům, že? |
| 00:30:54 | Byl tam Srbín jeden, neznám jméno, to si nevzpomínám. |
| 00:31:00 | No ohromní lidi, ohromní chlapci. |
| 00:31:04 | A dycky večer ty krásný písně, já jsem dycky, no, to se nedá hovořit. |
| 00:31:11 | A neumlčel je nikdo. |
| 00:31:15 | No a po této popravě, která nastala, |
| 00:31:20 | na jedenkrát byl velikej šum a transporty, a transporty vlaků do Říše. |
| 00:31:31 | Tak jsme se dostali i my, prostě i já, do transportu. |
| 00:31:40 | S Jendou jsem se už nikdy nesetkal. |
| 00:31:43 | Nevím, kde skončil, jak skončil nebo co, nevím. |
| 00:31:49 | Ani s tím člověkem, který prostě se nabíd, že nás provede. |
| 00:31:59 | Do Flossenburku byl velký transport. |
| 00:32:03 | Byl to jeden z největších transportů a poslední snad, který přišel do Dachau. |
| 00:32:10 | V.. Dach.., přes eh... přes ... |
| 00:32:13 | IV: Vy jste byli ještě nějaký den v Salcburku vězněni? |
| 00:32:16 | EB: No jo, ale tam jsme byli jenom na noc. |
| 00:32:21 | IV: Ano. |
| 00:32:21 | EB: A to víte, jeli jsme, to bylo couranice, to bylo hladu! |
| 00:32:26 | Poněvadž asi dvě noci a bez jídla a v té věznici toho jídla taky mnoho nebylo. |
| 00:32:36 | Takže vono to bylo velmi, velmi, velmi zoufalý. |
| 00:32:40 | No a nakonec nás z toho Salcburku eh... druhý den vypravili na Schwandorf. |
| 00:32:49 | Ve Schwandorfu jsme eh... se zastavili. |
| 00:32:53 | A tam nás ve věznici nechali, |
| 00:32:57 | prostě tam nás, my jsme byli tam plní, jak se říká té.., ten dvůr. |
| 00:33:02 | A tam jsme museli řezat a štípat dříví zase a tak dále. |
| 00:33:07 | No, nikde nás nenechali prostě eh..., bez vodpočinku moc. |
| 00:33:12 | No a odsuď pak jsme cestovali na, do Flossu. |
| 00:33:21 | Eh... jak dlouho ta cesta v „kvočnách” trvala, to vám ani nepovím. |
| 00:33:27 | „Kvočny”, to byly úzké kamrlíčky ve vagónech vlaků, |
| 00:33:33 | do které se nastojato, jo, vešli akorát dva lidé, víc nic. |
| 00:33:42 | A to víte, eh... že jsme prostě vod té doby asi ty páteře máme takové prostě eh... zmožené a pokřivené. A ... |
| 00:33:55 | IV: Pauzu. Došla páska. |
https://api.memarc.info/api/subtitles/53f44298759c02e9d58b4567/vtt/xx?apiKey=
https://api.memarc.info/api/subtitles/53f44298759c02e9d58b4567/vtt/de?apiKey=
https://api.memarc.info/api/subtitles/53f44298759c02e9d58b4567/vtt/en?apiKey=
Citlivé údaje
Tyto informace obsahují citlivé údaje o osobách nebo materiálech a reprodukce archiválií, které nejsou volně dostupné ani ve veřejné doméně, ale podléhají ochranným lhůtám podle archivačního a datového práva nebo omezeným právům k užívání.
V případě oprávněného zájmu můžete požádat o písemné informace. K tomu použijte funkci „Dotaz na archiv“ a vyplňte formulář žádosti.
Máte-li výzkumný projekt nebo zájem v oblasti vzdělávací politiky, můžete prostřednictvím poptávk archivu požádat o přístup k databázi.
